Několik myšlenek z knihy „Základní učení tibetského buddhismu III. - Radost ze života a umírání v pokoji" od 14. tibetského dalajlámy (Tändzin Gjamccho) Kapitola 1: Probuzení mysli - Buddhovo učení říká: „Nedopouštějte se žádných zlých skutků, pěstujte své dobré vlastnosti a proměňte svou mysl". O toto učení se můžeme zajímat i pokud nejsme nutně sami buddhisté, nenutí nás totiž k poslušnosti a uctívání model, ale k dobré cestě životem podle našeho svobodného rozhodnutí. - Cílem našich životů je pomáhat ostatním lidem, aby se stávali dobrými lidskými bytostmi a vedli lepší život. - Všechny bytosti mohou dosáhnout svobody od utrpení. - Ušlechtilá mysl, která si přeje přinášet ostatním dobro je základním zdrojem štěstí, odvahy a životního úspěchu. - Nejlepším, nejvyšším a konečným stavem dobrého srdce je probuzená mysl. Písma vysvětlují, že probuzená mysl je myslí dvou tužeb. Je to duševní vědomí 1) vzbuzené touhou naplnit cíle ostatních a 2) podporované touhou dosáhnout nirvány - konečného osvobození mysli. - Podstatou buddhy je svobodná mysl s jedinečnými vlastnostmi, osvobozená ode všech překážek. - Když mluvíme o probuzené mysli, opíráme se o zkoumání, zda lze utrpení vnímajících bytostí odstranit, a pokud ano, hovoříme o určení prostředků, kterými lze tak učinit. Je to jako když vidíme vnímající bytost souženou utrpením a uvědomujeme si, že je právě taková jako my a že utrpení nechce. Potom je správné jí pomoci odstranit její utrpení. - Mysl plná soucitu a rozhodnutí osvobodit se z koloběhu existence jsou dvě strany jedné mince. Když přemýšlíme o utrpení ve svém životě a cvičíme svou mysl, aby se jej zbavila, je to rozhodnutí být svobodnými. Když použijeme stejné přání, abychom přemohli utrpení ostatních bytostí, pěstujeme soucit. - Návodem jak sebe i ostatní zbavit utrpení je učení „Čtyř vznešených pravd". První dvě pravdy, pravé utrpení a pravé zdroje jsou popisem příčin utrpení. Druhá dvojice, pravé ukončení a pravá cesta jsou způsoby jak se utrpení zbavit. Tyto dvě vznešené pravdy odhalují úplnou cestu pro náš budoucí směr jednání. - Existují tři zdroje utrpení: Utrpení bolesti se vztahuje na běžnou úzkost a potíže, jež běžně ztotožňujeme s utrpením. Utrpení změny se vztahuje na pochybné štěstí, o které obvykle usilujeme a protože se takové štěstí nakonec vždy změní v utrpení, nazýváme ho utrpením změny. A nakonec všeprostupující utrpení, které je podmínkou bytí. Základem pro všechny tyto utrpení je naše fyzické tělo, které podléhá činům a rušivým emocem. - Cesta k výcviku a růstu naší mysli je cestou osvobození od rušivých emocí. Ty jsou naším skutečným nepřítelem. Rozpoznáme-li je, můžeme s nimi začít bojovat podle svých nejlepších schopností. - Na jedné straně bychom měli pěstovat mysl, která si z celého srdce oškliví rušivé emoce. Na druhé straně bychom měli porozumět, že pokud budeme nadále zaplaveni nevědomostí, bude pro nás nemožné najít pravé štěstí. Třetí vznešená pravda, pravé ukončení, nám dává odpověď, jak ukončit nevědomost. Všechny chyby a nečistoty mysli totiž pocházejí z vnějšího světa okolo nás. Pravé ukončení utrpení je dosažení stavu nirvány či osvobození. - Pokud si uvědomíme to, že nirvána je skutečná, existující věc a že jí můžeme dosáhnout, vidíme, že naše rušivé emoce jsou hlavní překážkou jejího dosažení. - Praktickou cestou odstraňování nevědomosti a našich rušivých emocí je cesta meditace. Musíme zaměřit celou svou mysl na jediný cíl - meditovat o stavu prázdnoty a časem tak získáme jistý vhled a budeme schopni postupně odstraňovat různé úrovně rušivých emocí v naší mysli. - Základem této cesty je cvičení meditační pevnosti. Základem takového cvičení je zdržet se negativního jednání v našem běžném životě, protože naše náhodné shromažďování špatných skutků je výsledkem toho, že jsme ovládání rušivými emocemi. - Hlavní špatné skutky, jichž se dopouštíme, shrnujeme do deseti škodlivých činností. Po stránce tělesné sem patří zabití, krádež a nesprávné sexuální chování. Stránka mluvy zahrnuje lhaní, rozvratné mluvení, hrubou řeč a prázdné tlachání. Stránka duševní se skládá z chtivosti, zhoubného úmyslu a chybného stanoviska. Když jsme v nebezpečí, že bychom se mohli zabývat kteroukoliv z těchto deseti činností, měli bychom nasadit protilátky a tyto činnosti potlačit. - Zdržování se deseti škodlivých skutků je cvičením deseti ctností. K tomu se potřebujeme přesvědčit o platnosti principu příčiny a následku, zákona karmy. Jestliže provádíme skutky, které jsou ve své podstatě škodlivé, budeme zakoušet utrpení, až příčiny dojdou svého naplnění. Jestliže se zabýváme skutky, které jsou svou povahou blahodárné, budeme díky tomu zakoušet mír a štěstí. Čím silnější bude naše přesvědčení, že dobré výsledky vznikají z dobrých příčin a zlo povstává z příčin špatných, tím snadněji přijmeme dobré jednání a vzdáme se negativních zvyklostí. - Nemůžeme se domnívat, že se nás netýká utrpení ostatních vnímajících bytostí. Na nich totiž také závisí naše vlastní budoucí štěstí nebo utrpení. Pěstovat ušlechtilou mysl, která si přeje být prospěšná ostatním, je úžasné. - Čím více pěstujeme mysl, která si přeje být prospěšná ostatním, tím větší bude mír a štěstí v nás samých. Máme-li v sobě vnitřní mír, dokážeme více přispívat k míru a štěstí ostatních. Pokud pochopíme, že také ostatní bytosti mohou dosáhnout osvobození- nirvány, rozvineme touhu a přání vysvobodit je z koloběhu stále se opakujících znovuzrození. Usilujeme dosáhnout našeho osvícení jako prostředku k pomoci ostatním a pro vyplnění jejich cílů. Vyžaduje to neotřesitelné rozhodnutí, odvahu a oddanost. Taková mysl se právem nazývá myslí probuzenou. ------------------------ Technická poznámka: Vzhledem k rozsahu tohoto textu jsem ho rozdělil do několika částí, v dalších částech budou shrnuty tyto kapitoly knihy: Kapitola 3: Život s cílem Kapitola 4: Bdělý život Kapitola 5: Trpělivost Kapitola 6: Vytváření sebedůvěry Kapitola 7: Meditační praxe Kapitola 8: Moudrost V Praze a Varanasi, únor-červen 2006 Myšlenky vybral alef.techno@centrum.cz :)