Nekolik myslenek z knih "Anarchismus - pribeh revolty" od C. Fabera a "Meet the 
Ethics" od D. Robinsona, Ch. Garratta

"Soucasna nepritomnost velkych ideji zrejme povede k tomu, ze se spolecnost vice 
rozstepi na radu samostatnych "imaginarnich spolecenstvi", ci "novych kmenu", ktere 
budou mit sve vlastni soubory mravnich hodnot. Nove kmeny se na rozdil od kmenu 
tradicnich (jejichz autorita se opira o natlak a dedicnost) budou skladat z 
dobrovonlych clenu, kteri sdileji urcite hodnoty a "jazykove hry" a maji kmenovou 
identitu zalozenou na "seberealizaci". Tato vize rady spolecnosti maleho formatu ma 
ovsem sva nebezpeci. Male komunity se sdilenym souborem hodnot maji sklony 
nejen slucovat, ale take vylucovat a snadno vytvaret netolerantni prostredi. 

Proto je treba stale podtrhavat nutnost tolerance, tedy takove torance, ktera vyznava 
a ocenuje rozmanitost a odmita "monologicke" jistoty. Ale at bude budoucnost 
jakakoliv, my lide bychom si meli vice uvedomovat, jak kluzke, nezadouci a fiktivni 
jsou vsechny cesty k proslunenym ostrovum absolutnich jistot." - D. Robinson, Ch. 
Garratt - "Meet the Ethics"

"Budoucnost pozdniho kapitalismu mohou charakterizovat geneticke inzenyrstvi, 
vzacnost zdroju, obrovske korporace nabizejici otrockou praci, rozmach 
komunikacnich technologii a moderni technicky dozor nad spotrebiteli surfujicimi mezi 
kanaly a zijicimi v pritomnem case obrazoveho sveta. Soucasna moralka stavi na 
potrebe produkovat a konzumovat, na prijeti nesmyslne prace a vzajemne izolaci 
jednotlivcu. Obcane zapadniho sveta se stali otroky v praci a otroky v supermarketu. 
Individualni moralka prestane existovat, jedinou volbu mohou delat spotrebitele mezi 
produkty." - dtto

"Lide maji sklon pokladat svuj socialni svet za "dany" ci "zakoreneny", a kapitalisticke 
tridy a vlady jsou proto schopny ovladat obyvatele tim, ze je presvedci, ze 
kapitalisticka spolecnost je "prirozena" a postavena na "zdravem rozumu." - A. 
Gramsci (1891-1937)

"Kapitalismus nuti lidi, aby se vnimali jako "jednorozmerni" izolovani spotrebitele s 
falesnymi potrebami. "Nakupuji, tedy jsem." Kapitalisticky stat pouziva uzavrene 
moralni hodnoty, takze alternativni pohledy jsou prakticky nemozne." - H. Marcuse 
(1898-1979)

"Pojem "skutecnost" je vytvoreny, jedna se o socialni vytvor, ktery odvozuje vyznam 
ze slozite soustavy znaku. Ten kdo dominuje mediim, tedy urcuje "co je skutecne". 
Vetsina toho, co takto vnucuje ostatnim, je oznacovana za prirozene, za "zdravy 
rozum", a "rozumi se samo sebou." - R. Barthes (1915 -1980)

"Poznani je konstrukce pouzivana silnymi k utiskovani slabych. Mocni stanovi terioria 
"rozumu" a urci co je prijatelne v mysleni a chovani. A maji moc k tomu, aby prakticky 
vsechny presvedcili, ze jejich pravda ma univerzalni platnost, tedy je 
nezpochybnitelna" - M. Foucault (1926-1984)

"Etymologicky pochazi slovo anarchie ze spojeni reckeho "an", tedy "bez" a 
"archeos", tedy "vlada, veleni ci moc". Anarchie tedy znamena stav spolecnosti, 
socialniho prostredi sovobozeneho od veskereho vladniho porucnictvi. Anarchismus 
predstavuje soubor konkretnich zasad, koncepci a akci, smerujicich ke zruseni 
veskere nadrazene moci. Spolecnost bez hierarchie, bez nadvlady, bez vlady, bez 
sefu, bez nabozenske ortodoxie. To je velky plan anarchistu celeho sveta." - Claude 
Faber - "Anarchismus - pribeh revolty"

"Stat ma vzdy jen jeden cil: omezovat, svazovat, podrizovat jedince, podrobit ho 
obecne veci (...) Stat se snazi cenzurou, dohledem, policii a donucovacim aparatem 
branit veskere svobodne obcanske aktivite." - Max Stirner (1806-1856)

"Nenavidim komunismus, protoze je negaci svobody a protoze nemohu chapat nic 
lidskeho bez svobody." - Michail Bakunin (1814-1876)

"Clovek je jedinecny. Neni jineho soudce nez ja sam, ktery muze rozhodnout, zda 
mam pravdu nebo ne. Proto se potrebuji osvobodit od tradicni moralky, od vsech 
povinnosti a hlouposti, ktere mi nacpali do hlavy a do srdce. Me ja voli podle sebe a 
rozhoduje se svrchovane."  - Max Stirner (1806-1856)

"Konec rozmachu anarchismu po roce 1945 neznamena, ze se tato filosofie vytratila. 
Anarchismus pouze usnul v prubehu tech triceti let prosperity nasledujici po valce" - 
Olivier Meuwly - "Anarchismus a modernost (1988)"

"Anarchiste prikladaji prilis velky vyznam cloveku a jeho zivotnimu prostredi, nez aby 
akceptovali agrese moderniho sveta. Odmitaji tedy technologicky a prumyslovy 
pokrok vedeny kratkodobymi ciste financnimi zajmy bez ohledu na budoucnost." - C. 
Faber - "Anarchismus - pribeh revolty"

"V soucasnosti ideje anarchismu mutovaly do novych podob, mediem svobodneho 
sdruzovani lidi se stal internet, ktery mnozi vidi jako svobodny a decentralizovany 
nastroj umoznujici vsem komunikovat a obchodovat a pritom se vyhnout statni 
prihradce. Samotny termin "klasicky anarchismus" se mozna stal historii, ale 
myslenka svobody jedince bez nutnosti statni moci je zivejsi a realnejsi nez kdy jindy 
v historii." - C. Faber - "Anarchismus - pribeh revolty"